První sluneční paprsky v předjaří brobouzí aktivitu včel.
Ty vylétávají z úlů k prvním proletům, aby se řečeno včelařskou terminologií “vyprášily”, což znamená aby si vyprázdnily výkalové váčky.
Jednoduše, první prolet slouží včelám k rozhýbání střev a protažení si křídel po zimě, kdy setrvávaly pouze uvnitř úlu.
To se může dít již od začátku února, někdy i dříve, jakmile teplota dosáhne 10`C kolem úlu.Včely se prolétnou, napijí a začnou se shánět po pylu, který je pro ně důležitým zdrojem bílkovin, které zejména potřebují v době jejich jarního rozvoje. Bohatá nabídka kvalitního pylu čeká na včely na přelomu února a března např.v samčích jehnědách vrb, lidově nazývaných”kočičky”, v jehnědách lísky turecké, v květech kaliny vonné, vilínu či jasmínu nahokvětého.
I ranné květy v trávě či záhonech, jako sněženka podsněžník, krokusy, talovín zimní, bledule jarní i podběl lékařský včelám dobře poslouží.
S nástupem jara a teplejších dní je samozřejmě nabídka rostlin pylo a nektarodárných bohatší.
A tak při podrobnějším pozorování můžeme zahlédnout na zadních nožkách včel různě barevné bambulky pylu, tzv.rousky, které tímto způsobem po sběru dopravují do úlu a ukládají do buněk kolem plodu, který matka (královna) již pilně zakládá.
Přes slunný den včely aktivně poletují (hlavně přes poledne, kdy sluneční svit je nejintenzivnější) v noci či při chladných dnech se však semknou uvnitř úlu do chomáče, v jakém přežily zimu a zahřívají sebe i nový plod. Po těchto prvních proletech přichází ke slovu včelař.
Nejprve pozoruje zkušeným okem jen dění kolem úlu.
Opatrně nahlédne, přičichne, poslechne či přiložením ruky na strůpkovou folii zjistí, je-li vše jak by mělo být. Maximálně položí na horní rámky medocukrové těsto jako potravinovou injekci, protože včely stále ještě žijí ze zimních zásob, které často již docházejí.
Je důležité zajistit i přísun vody poblíž úlu, není-li zde přírodní zdroj.
Čerstvý pyl totiž musí včely ředit vodou a při jejím shánění někde dál od úlu, by se vzhledem k počasí nemusely být schopny vrátit a zahynuly by.
To se řeší různými pítky či vkládáním lahví s vodou přímo do úlu.
O něco později, někdy v druhé polovině března, je-li několik teplejších dní za sebou se udělá důkladnější prohlídka s otevřením úlu.
Zjišťuje se množství plodu, tudíž i přítomnost matky, množství zásob a dle potřeby se udělá opatření.
Od této chvíle začíná včelaři práce kolem včel na plno.
Postupně přidává včelám nové rámky a nástavky k úlu a tím rozšiřuje prostor k rozmnožování a ukládání zásob, neboť jarní rozvoj včelí kolonie je velmi rychlý, jsou-li vhodné podmínky. A to je ta chvílle, kkterou musí včelař využít.
V dubnu probíhá v úlu výměna generací. Zimní dlouhověké včely, žijící od srpna-září, se mění s generací včel letních krátkověkých, žijících kolem čtyř týdnů. Tudíž matka klade denně až 2000 vajíček.
V dubnu se probouzí meze s kvetoucími trnkami, třešní ptačí, dřínem obecným, v sadech kvetou jako první meruňky, v zahradách cibuloviny, macešky a některé skalničky. Trávníky svítí žlutými smetánkami lékařskými neboli pampeliškami. A toto vše je nejen pro včely ale i pro ostatní hmyz “Rájem”, tím pádem i pro nás,pro lidi. Tak si ho hýčkejme!
